Sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch)

Kmen: Členovci (Arthropoda)
Třída: Pavoukovci (Arachnoidea)
Podtřída: Roztoči (Acarina)
Řád: (Prostigmata)
Čeleď: Sviluškovití (Tetranychidae)

Příznaky napadení

Na spodních révových listech zpočátku ojedinělé skvrny vysátého pletiva, pozvolna přecházející v normální zeleň. Shora je čepel listů na líci v místě skvrny mírně vydutá, tvoří tzv. „sviluškové puchýře“. Při teplém a suchém počasí se skvrny na listech rychle zvětšují a postupně navzájem splývají. List zpočátku žloutne, později nabývá papírově šedého zabarvení. Silně vysáté listy zasychají a předčasně opadávají. Na spodní straně listů jemná pavučinka.

Při silném výskytu přecházejí svilušky i na hlávky. Časně napadené hlávky se nevyvíjejí, zůstávají malé, zbarvují se červenohnědě a zasychají. Později napadené odrostlejší hlávky se zbarvují cihlově červeně.

Popis škůdce

Čerstvě nakladená vajíčka jsou skelně průsvitná. Během embryonálního vývoje se zbarvují do žluta a dále se mění barva na žlutooranžovou. Vylíhlá larva je kulovitá, bezbarvá, šestinohá, 0,15 mm dlouhá, 0,11 mm široká, s karmínově červenýma očima.

Protonymfa je druhé larvální stadium, které má již 4 páry noh a sviluška je šedozelená. Dospělé samičky jsou asi 0,48 mm dlouhé a 0,28 mm široké. Sameček je štíhlejší a kratší než samička. Na vypouklém hřbetu mají v šesti příčných řadách bezbarvé chloupky. Oči jsou po stranách hlavohrudi a mají červenou barvu. Dospělá sviluška má 4 páry jednoduchých, článkovaných nohou. Barva těla se může měnit podle roční doby od bezbarvé, po posledním svlékání, po světle žlutou se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Na podzim se zbarvují oranžově až cihlově červeně, což je typické pro přezimující samičky.

Význam škůdce

Po mšici je nejobávanějším škůdcem chmele. Sáním zeslabuje chmelové rostliny, při silném výskytu dochází k opadávaní jak révových tak i pazochových listů. Později napadené chmelové hlávky mají nižší obsah pivovarsky účinných látek.

Živné rostliny

Byliny i listnaté dřeviny.

Vývojový cyklus

Přezimují jen červeně zbarvené, na podzim oplozené dospělé samičky svilušky chmelové. Zimní úkryt nalézají pod rostlinnými zbytky přímo na chmelnici, ve škvírách sloupů, v půdě apod. Nízké teploty snášejí dobře. Koncem března při teplotách vzduchu kolem 10-120C opouštějí samičky zimní úkryt. Vyvíjejí se a žijí na různých plevelech, kde také kladou vajíčka a vyvíjí se zde také první generace svilušky chmelové. Jakmile vyraší chmelové výhony, přecházejí na ně. Sají převážně na spodní straně listů. Zde také kladou vajíčka a předou jemnou pavučinku. Délku embryonálního a postembryonálního vývoje určuje především teplota. Ta také rozhoduje o počtu generací svilušek na chmelu a o její škodlivosti. Za vhodných podmínek se vývoj jedné generace dovrší za méně jak 15 dní. V našich podmínkách se předpokládá 5-10 generací svilušky chmelové ročně.

Indikace ošetření

Při výskytu v průměru 4-6 pohyblivých svilušek na 1 list. Počítají se dospělci, larvy a nymfy svilušky chmelové.

Ochrana

Nepřímá - Sviluška chmelová je teplomilná a škodí hlavně v letních měsících. Přirozenými nepřáteli jsou kromě drobných ploštic, drabčíků a třásněnek také draví roztoči a malá asi 1mm dlouhá slunéčka druhu huňáček sviluškový a jeho larvy.

Přímá - chemická