Mšice chmelová (Phorodon humuli)

Kmen: Členovci (Arthropoda)
Třída: Hmyz (Insecta)
Řád: Stejnokřídlí (Homoptera)
Čeleď: Mšicovití (Aphididae)

Příznaky napadení

Poškození listů chmele sáním mšice chmelové, kdy poškozené listy při pohledu zdola nejprve prosvítají, později se při silném výskytu mšice kroutí pěsťovitě okraji dovnitř. Růst rostlin se zpomalí, popř. úplně zastaví. Na svrchní straně listů se objevuje medovice, na které vytvářejí saprofytické houby tmavý povlak.

Při napadení hlávek dochází k špatnému vývoji. Hlávky jsou zakrnělé, lepkavé a také na nich dochází podobně jako na listech k vývoji saprofytických hub (černí). Dále mohou mšice škodit jako vektory různých virových onemocnění chmele.

Popis škůdce

Zakladatelka – fundatrix se líhne z vajíček na primárních hostitelích a to obvykle koncem března. Má tmavě zelenou barvu a dospívá po čtyřech svlékáních. Tvarem těla se podstatně liší od všech ostatních samiček na primárních hostitelích i na chmelu. Nemá vpředu na čele hrbolky. Má mohutnější tělo 2-2,3 mm dlouhé, 1,3mm široké, vejčité, dozadu rozšířené, zadeček má silně klenutý. Barvu má světle zelenou s úzkým podélným tmavším pruhem na hřbetě. Z larev, které tyto zakladatelky na zimních hostitelích rodí dospívají opět bezkřídlé samičky, fundatrigenie.

Tyto bezkřídlé živorodé samičky na peckovinách jsou podlouhle oválné, 2,7-3 mm dlouhé. Oči malé, červené. Rostrum zelené, sahá až ke středním kyčlím. Tykadla zelená, kratší než tělo, vyrůstají po stranách z nápadných čelních hrbolků. Nohy a sifunkuli zelené, sifunkuli dlouze a štíhle kuželovité. Mšice bývají žlutozelené, se třemi tmavšími, nepravidelnými, podélnými proužky na hřbetní straně.

Poutnice (Migrantes alatae) jsou okřídlené samičky 1,5-2,2 mm dlouhé, světle zelené, později šedé, s tmavými 1,8 mm dlouhými šestičlennými tykadly, s tmavou páskou na předohrudi a třemi tmavozelenými skvrnami na hrudi. Jejich zadeček má příčné tmavší proužky a 3-4 tmavé postranní skvrny. Čelní hrbolky jsou štíhlé, rovnoběžné, zřetelně vyvinuté. Křídla jsou dlouhá, široká, v klidu střechovitě složená.

Bezkřídlé virginogenní samičky na chmelu jsou 1,3-2 mm dlouhé, světle žlutozelené barvy. Podélná zelená páska probíhající u fundatrigenií podél hřbetní části těla jim chybí. Čelní hrbolky jsou výrazně vyvinuté.

Koncem srpna se objevují na chmelu okřídlené samičky, gynopary, které přelétají zpět na slivoně. Ty se téměř neliší od poutnic. Na slivoních rodí larvy dospívající ve vejcorodé-oviparní samičky, které po oplození kladou zimní vajíčka.

Vajíčka jsou zpočátku zelená, později černá, lesklá, dlouze oválná.

Význam škůdce

Přímé škody způsobují mšice na chmelu jednak sáním, jednak saprofytickými houbami rodů Capnodium, Cladosporium a Alternaria, které vytvářejí na medovici tmavý povlak znesnadňující asimilaci a dýchání listů.

Oslabování rostlin. Poškozování a znehodnocení chmelových hlávek. Výnosové ztráty 1-10%.

Živné rostliny

Chmel.

Vývojový cyklus

Přezimují vajíčka, vykladená do blízkosti pupenů trnky, švestky, slívy aj. druhů rodu Prunus.

Mšice na jaře sají na spodní straně listů slivoní a způsobují jejich krabacení a svinování. Výhonky zasychají.

Koncem března a v měsíci dubnu se líhnou larvy, po 4 svlékáních dospívají v zakladatelku (fundatrix). Z larev, které tyto zakladatelky na zimních hostitelích rodí dospívají opět bezkřídlé samičky, fundatrigenie Larvy dospívají v bezkřídlé samičky které rodí již okřídlené samičky, poutnice. Ty přeletující od poloviny května a v červnu na chmel. Zde porodí larvy, dospívající v bezkřídlé virginogenní samičky, které významně škodí a mají na chmelu během vegetace 5 – 8 generací. Od konce srpna až do pozdního podzimu se vracejí okřídlené gynopary z chmelu na slivoně, kde rodí larvy dospívající ve vejcorodé samičky. Bezkřídlé samičky setrvávající na chmelu rodí larvy dospívající v křídlaté samečky, přeletující také na slivoně. Po oplození kladou samičky na slivoně zimní vajíčka.

Indikace ošetření

Na začátku tvorby kolonií larev mšic na rostlinách chmele (na spodní straně mladých, často nerozvitých listů, zejména na návětrné straně rostlin).

Ochrana

Predátoři - z přirozených nepřátel mšice chmelové mají hlavní význam především larvy aphidophágních slunéček (Coccinelidae), larvy pestřenek (Syrphidar), některých síťokřídlých (Neuroptera) a dravé ploštice (Heteroptera).

Nepřímá
Přímá - chemická