Třída: Ascomycetes
Řád: Eriphales
Čeleď: Eriphaceae
V druhé polovině května se na lící listů tvoří malé bílé skvrny, které se postupem času zvětšují a šíří. V menší míře se tyto skvrny objevují i na rubu listů.
Čepel je pokryta bílými moučnatými skvrnami, které se s postupující infekcí spojují v jednolitý moučnatý povlak Napadená pletiva přestávají růst zasychají a opadávají. Choroba se šíří velmi rychle za teplého a vlhkého počasí. Napadené hlávky se rovněž pokrývají bílým moučnatým povlakem.
Na našich odrůdách a v podmínkách chmelařských oblastí ČR se tyto příznaky projevují jen výjimečně a spíše jen na zplanělém chmelu. U nás škodí padlí až v srpnu, kdy se objevuje na nejmladších listech a na hlávkách.
Je obligátním parazitem škodícím na všech nadzemních orgánech chmele. Zvláště citlivé jsou mladé vyvíjející se orgány. Mimo chmel napadá také jahody, tykev apod. Choroba přezimuje v podobě kleistotécií v půdě. Na jaře se z nich uvolňují ascospory, které dostanou-li se na mladé listy klíčí a infikují rostlinu.
Bělavý povlak je nepohlavní fází rozmnožování houby. Skládá se z vláken (oidia), která vytváří typické řetězce. ‚Tyto letní spory klíčí přímo, nejlépe ve vlhkém a teplém počasí. Klíčící oidium vytváří jedno až dvě klíční vlákna. Během několika dní se tvoří podhoubí a první konidiofory. Již při slabém vánku dochází k oddělování konidií a šíření na další listy.
Zvláště nebezpečná je infekce této choroby na hlávkách, které hnědnou, deformují se, zůstávají zakrnělé a dále se nevyvíjí. Hlávky napadené padlím jsou pro další zpracování neupotřebitelné. Nepříjemně zapáchají a nepříznivě ovlivňují chuť a vůni piva.
Přímá – chemická
Jelikož je počátek tvorby generativních orgánů nejkritičtějším obdobím z hlediska poškození a ochrany chmele proti padlí, doporučujeme před počátkem květu provést na lokalitách osázených hybridními odrůdami a v místech výskytu této choroby v minulých letech preventivní ošetření proti této chorobě.