AKTUALITY
05-09-2019
Degustace piv při ŽATECKÉ DOČESNÉ 2019
08-08-2019
Chmelařský den na Stekníku
19-06-2019
Školení strojníků česaček a sušáren chmele
Časopis chmelařství
Atlas odrůd chmele
Národní úložiště šedé literatury
Účelové hospodářství Stekník
Výzkumná stanice Tršice
PERONOSPORA CHMELOVÁ

Peronospora chmelová (Pseudoperonospora humuli)

Třída: Oomycota
Řád: Peronosporales
Čeleď: Peronosporaceae

Příznaky napadení

První příznaky napadení chmele peronosporou chmelovou jsou patrny na jaře na mladých výhonech. Listy mají charakteristickou žlutozelenou barvu. Napadené výhony jsou zakrslé, jejich listy jsou zdeformované a ohnuté dolů. Zkrácením internodií dochází k nahloučení listů, které se označují jako klasovité. Na spodní straně listů se vytváří hustý šedofialový povlak. Klasovité výhony se tvoří na jaře po infekci zimními výtrusy a jsou hlavním zdrojem pro další šíření peronospory chmelové.

Během vegetace spory peronospory infikují listy, květenství a hlávky. Na listech se objevují drobné, žlutozelené skvrny, které se při vlhkém a teplém počasí zvětšují až splývají. Později skvrny na listech hnědnou až zasychají. Za vlhkého počasí se choroba šíří na pazochové listy a při silnější nákaze vznikají klasovité pazochy a vegetační vrcholy.

Napadené květenství hnědne a při silné infekci opadává. Napadené, nevyvinuté hlávky zastavují růst, zakrní a tvrdnou. U vyvinutých hlávek dochází nejprve k zhnědnutí krycích listenů a později i listenů pravých. Hlávky jsou pásovitě strakaté, tmavě strakaté, skvrnité a tečkované. Může dojít i k zhnědnutí celých hlávek.

Popis choroby

Je velmi nebezpečná choroba chmele, rozšířená ve všech chmelařských oblastech. K největšímu rozšíření peronospory a tím také největším ztrátám na jakosti a výnosu chmele dochází ve vlhkých letech.

Význam choroby

Největší hospodářské škody způsobuje peronospora chmelová na květenství a hlávkách. Květenství se nevyvíjí až opadává, hlávky se špatně uzavírají a jejich vůně je zhoršená. Celkový obsah pivovarsky účinných látek je nižší, takže tyto jsou pro pivovarské využití méně hodnotné. Uvádí se, že u napadených hlávek může dojít k poklesu obsahu hořkých látek až o 25 % a snižuje se také obsah tříslovin.

Napadené listy jsou nevyvinuté, zkadeřené, žloutnou, usychají a později opadají. Vegetační vrcholy zastavují vývoj a zakrňují. To má za následek celkové zpomalení vývoje chmelové rostliny. Silně napadený chmel pak vytváří málo květenství.

Vývojový cyklus

Nákazu chmele peronosporou způsobuje jednak podhoubí (mycelium), jednak výtrusy (spory) houby. Mycelium přezimuje v lýkové části nového dřeva nebo někdy i v pupenech rostliny a prorůstá rostlinou. Spory jsou dvojí a to oospory - přezimující, trvalé výtrusy a konidie – letní výtrusy.

Oospory vznikají v pletivech napadené rostliny pohlavní cestou po celý rok. Do půdy se dostávají s rostlinnými zbytky a tam i přezimují. Infekční schopnost si zachovávají nejméně po dobu dvou let. Na jaře jsou větrem zaneseny na spodní listy. Za příznivých podmínek zde vytvoří zoospory, které pak vyklíčí a pronikají do pletiv listu. V půdě přezimující oospory mohou také infikovat rašící výhony chmele. Ty jsou pak kratší a tvoří tzv. klasovité výhony.

Konidie se tvoří od poloviny května do září a to hlavně na spodní straně listů. Z podhoubí vyrůstají sporangiofory (plodonoše), které se pak větví. Na nich se vytváří zoosporangia. Vyzrálé letní spory (zoosporangia) se velmi snadno oddělují a mohou být i velmi slabými vzdušnými proudy přenášeny na poměrně velké vzdálenosti. Dostanou-li se do vhodného prostředí, začnou po několika hodinách klíčit a infikují tak rostlinu. Napadené listy mají na spodní straně bílý, mírně nafialovělý povlak.

Výskyt a šíření peronospory chmelové je ve velmi úzkém vztahu s průběhem počasí a to zvláště s teplotou, relativní vzdušnou vlhkostí vzduchu a srážkami. Optimální teplota pro uvolňování zoospor je od 19 oC – 25°C, nejkratší inkubační doba peronospory (3 dny) je při teplotách od 2°C - 25°C.

Nejpříznivější vliv na tvorbu plodonošů a zoosporangií má vlhkost vzduchu nad 90%.


U srážek se vedle množství uplatňuje i jejich četnost. Výskyt peronospory je určován většinou vyšším počtem srážkových dnů během vegetace.

Ochrana

Nepřímá - Agrotechnická opatření. šíření zabraňuje včasné zavedení výhonů chmele na vodiče. Během vegetace udržovat čisté chmelnice bez plevelů, které v přízemních vrstvách udržují vlhké prostředí. Důležité je i včasný podzimní úklid chmelnice.

Přímá – chemická

Indikace ošetření

Signalizace postřiku na základě krátkodobé prognózy peronospory chmelové, výskytu „klasovitých výhonů“ a počtu peronosporových skvrn na chmelových listech.

  ©2012 Chmelařský institut s.r.o.
  438 01 Žatec, Kadaňská 2525
Telefon: +420 415 732 111
e-mail:
Created by Aranka & Cogito - tvorba stránek | xhtml | css