Klopušky (Calocoris fulvomaculatus Degeer)

Kmen: Členovci (Arthropoda)
Třída: Hmyz (Insecta)
Řád: Ploštice (Heteroptera)
Čeleď: Klopuškovití (Miridae)

Příznaky napadení

Sají na listech, vegetačních vrcholech a na květenství. Výměšky jejich žláz působí velmi jedovatě. Parenchymatické buňky v okolí vpichu odumírají a odumřelé místo se propadává.

V době po zavedení chmele tak vzniká dírkovitost listů způsobená odumíráním a vypadáváním pletiv, které může přetrvávat až do sklizně (nezaměňovat s požerky dřepčíka chmelového). Listy vegetačního vrcholu jsou nahloučené, kroutí se, hnědnou a odumírají. Také réva pod vrcholem je pokroucená a odklání se od vodícího drátku (kočičí hlavy).

V období dlouživého růstu sají ploštice na listech a na vegetačních vrcholech. Ten zpomaluje až zastavuje svůj růst, hlavy rév zasychají, jsou znetvořené. Květen – červen: příznaky jako v období po zavedení chmele. Pazochy jsou nahloučené a pokroucené, chmel na nich nenasazuje na květ. V červenci a srpnu způsobují zasychání květů a tvořících se hlávek.

Popis škůdce

Jsou asi 4-7 mm dlouhé, hnědozelené až hnědé barvy. Larvy jsou menší a mají zelenou barvu. Tvar těla klopušek je oválný, plochý, hřbetní strana je hnědá, často s kresbou, břišní strana bývá světlejší.

Vývojový cyklus

Dospělé ploštice přezimují ve štěrbinách sloupů, v suchých révách na chmelnici, v suché trávě atd. Do chmelnice nalétají koncem května a začátkem června, kde sají na listech a vegetačních vrcholech. Za teplého, suchého a bezvětrného počasí se rozmnožují velmi rychle. V červnu a červenci pak sají i larvy a to především na vegetačních vrcholech.